ProcesOd základní myšlenky ke konstrukci
Plánování projektu VRT Drážďany – Praha již běží. Společně s DB InfraGO AG postupně vypracujeme to nejlepší řešení. Podívejte se na proces plánování.
Proces plánování v České republice a Německu
Na počátku plánování byly provedeny studie, zda Česká republika vysokorychlostní tratě vůbec potřebuje. Ty se staly v roce 2017 podkladem pro rozhodnutí vlády, že tyto tratě v ČR vzniknou, s vizí být součástí transevropské sítě TEN-T, konkrétně tratě z Hamburku do Atén, resp. Istanbulu.
Německo: Spolkový plán
Základem pro novou dopravní trasu je Spolkový plán dopravní infrastruktury (Bundesverkehrswegeplan, BVWP). Jde o něco jako spolkový "generální plán" pro další rozvoj silničních, železničních a vodních dopravních tras. V nejnovější verzi BVWP 2030 je nová trať Drážďany - Praha zařazena mezi prioritní projekty. Za technické plánování tohoto projektu odpovídá společnost DB Netz AG.
Německo: Spolkový plán
Základem pro novou dopravní trasu je Spolkový plán dopravní infrastruktury (Bundesverkehrswegeplan, BVWP). Jde o něco jako spolkový "generální plán" pro další rozvoj silničních, železničních a vodních dopravních tras. V nejnovější verzi BVWP 2030 je nová trať Drážďany - Praha zařazena mezi prioritní projekty. Za technické plánování tohoto projektu odpovídá společnost DB Netz AG.
Studie proveditelnosti pro úseky RS 4 z Prahy do Drážďan byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy v prosinci 2020. Studie prověřila možnosti vysokorychlostní železnice, posoudila ekonomiku její výstavby a provozu, základní technické řešení, možný průchod územím a vliv stavby na životní prostředí.
Německo: Předběžné plánování (NYNÍ)
Pro tunelový koridor identifikovaný v základním posouzení bylo vypracováno několik variant jako podklad pro postup regionálního plánování. Konkrétní trasování možných variant vyplynulo z plánovacích výpočtů, geologických zkoušek, environmentálních omezení a studií. V současné době prověřujeme dvě varianty (plný a částečný tunel). Na konci předběžného plánování se rozhodne o preferované variantě, ta bude následně postoupena Spolkovému sněmu.
Německo: Předběžné plánování (NYNÍ)
Pro tunelový koridor identifikovaný v základním posouzení bylo vypracováno několik variant jako podklad pro postup regionálního plánování. Konkrétní trasování možných variant vyplynulo z plánovacích výpočtů, geologických zkoušek, environmentálních omezení a studií. V současné době prověřujeme dvě varianty (plný a částečný tunel). Na konci předběžného plánování se rozhodne o preferované variantě, ta bude následně postoupena Spolkovému sněmu.Nový stavební zákon sloučil dva kroky procesu – územní řízení (vč. EIA) a schvalovací řízení – do jednoho schvalovacího řízení s dílčími milníky (územní řízení a EIA) od roku 2024.
Postup regionálního plánování
Výstupem studie proveditelnosti je pás území (koridor) jako podklad pro aktualizaci krajské územně plánovací dokumentace (aZÚR), kterou po veřejném projednání schvaluje zastupitelstvo kraje. Součástí této aktualizace je také zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA).
EIA
Výstupem bude dokumentace vlivu konkrétní stavby na životní prostředí (tzv. EIA) - v tomto případě RS 4 z Prahy do Drážďan, a to nejen technického řešení, ale i organizace výstavby. V rámci tohoto procesu Ministerstvo životního prostředí požádá samosprávné orgány a orgány státní správy o vyjádření k předložené dokumentaci.
Německo: Plánování návrhu a schvalování
Ve fázi návrhu se podrobně naplánuje preferovaná varianta trasy a vypočítají se konkrétní náklady. Zatímco předběžné plánování vyjasnilo "co", další otázkou je "jak". V této fázi bude trasa naplánována podrobněji a konkrétněji.
V rámci schvalovacího plánování připravujeme podklady pro schvalovací řízení a předkládáme je Spolkovému úřadu pro železnice (EBA). Úřad poté zahájí schvalovací plánovací řízení, zajistí možnost účasti prostřednictvím námitek a projednávání. Po zvážení všech připomínek vydá rozhodnutí o schválení plánu. Toto schválení je srovnatelné se stavebním povolením.
Postup regionálního plánování
Výstupem studie proveditelnosti je pás území (koridor) jako podklad pro aktualizaci krajské územně plánovací dokumentace (aZÚR), kterou po veřejném projednání schvaluje zastupitelstvo kraje. Součástí této aktualizace je také zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA).
EIA
Výstupem bude dokumentace vlivu konkrétní stavby na životní prostředí (tzv. EIA) - v tomto případě RS 4 z Prahy do Drážďan, a to nejen technického řešení, ale i organizace výstavby. V rámci tohoto procesu Ministerstvo životního prostředí požádá samosprávné orgány a orgány státní správy o vyjádření k předložené dokumentaci.
Německo: Plánování návrhu a schvalování
Ve fázi návrhu se podrobně naplánuje preferovaná varianta trasy a vypočítají se konkrétní náklady. Zatímco předběžné plánování vyjasnilo "co", další otázkou je "jak". V této fázi bude trasa naplánována podrobněji a konkrétněji.V rámci schvalovacího plánování připravujeme podklady pro schvalovací řízení a předkládáme je Spolkovému úřadu pro železnice (EBA). Úřad poté zahájí schvalovací plánovací řízení, zajistí možnost účasti prostřednictvím námitek a projednávání. Po zvážení všech připomínek vydá rozhodnutí o schválení plánu. Toto schválení je srovnatelné se stavebním povolením.
Po vydání stavebního povolení může začít další krok plánování: Plánování realizace. Zde se mimo jiné vypracovávají skutečné stavební plány pro všechny odborné profese a plánují se detaily stavebního procesu, které vzhledem k velikosti projektu obvykle vyžadují velmi složitou koordinaci. Tyto dokumenty obsahují veškeré informace potřebné k realizaci stavby projektu.
Od ledna 2024 začal fungovat Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který je součástí Ministerstva dopravy. DESÚ se stane novým zvláštním orgánem, který bude povolovat klíčové projekty dopravní a energetické infrastruktury. Úřad bude vydávat tzv. stavební povolení, které nahradí všechna potřebná povolení jedním razítkem.
V případě Krušnohorského tunelu bude zapotřebí prezidentská smlouva mezi oběma zeměmi, která určí, kdo bude vydávat povolení pro tento úsek trati.
Od ledna 2024 začal fungovat Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který je součástí Ministerstva dopravy. DESÚ se stane novým zvláštním orgánem, který bude povolovat klíčové projekty dopravní a energetické infrastruktury. Úřad bude vydávat tzv. stavební povolení, které nahradí všechna potřebná povolení jedním razítkem.
V případě Krušnohorského tunelu bude zapotřebí prezidentská smlouva mezi oběma zeměmi, která určí, kdo bude vydávat povolení pro tento úsek trati.
Výstavba trati Drážďany - Praha odstartuje symbolickým slavnostním položením základního kamene. Zároveň začne výroba, dodávky a rozmístění materiálu pro kolejové lože a vedení kolejnic. Kvůli snížení prašnosti, hluku na minimum a nárokům na veřejný silniční provoz, dojde k realizaci přizpůsobeného konceptu logistiky výstavby. Tato koncepce byla navržena již v předchozích fázích plánování. Po dokončení stavebních prací proběhne kontrola.
Společná oblast plánovaní. Příprava dvou hlavních variant Krušnohorského tunelu
Na počátku plánování se ukázaly dvě hlavní možnosti. První kompletně tunelová varianta s navrhovanou rychlosti 200km/h a druhá vedená v tunelu pouze částečně a s mostem přes údolí Seidewitztal (s navrhovanou rychlostí 160/200 km/h).
Studie železničního provozu (EBWU) ukázala, že varianta s plným tunelem a dvoukolejnou integrací do tunelu nabízí optimální provozní kvalitu. Proto se varianta plného tunelu se čtyřkolejnou integrací do tunelu, která by byla spojena s větším zásahem do chráněných objektů, dále neprověřuje.
Dále jsme porovnali úplný tunel a částečný tunel s dvoukolejnou integrací do tunelu. Použili jsme katalog kritérií, v němž byla porovnávána témata životního prostředí, infrastruktury a ekonomické životaschopnosti. Všechna měla stejnou váhu, každé přispělo jednou třetinou – výsledek: Varianta s plným tunelem je nejlepší variantou.
Hlavní milníky projektu
V rámci projektu nové vysokorychlostní železnice Drážďany – Praha byly naplánovány nebo již splněny následující milníky:
- 2017–2020: Zpracování studie proveditelnosti.
- Prosinec 2019: DB InfraGO AG a Správa železnic podepsaly plánovací smlouvu na novou trať Drážďany – Praha.
- Září 2021: DB InfraGO AG a Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) podepisují prohlášení o záměru pro novou trať Drážďany – Praha.
- Léto 2022: Zahájení aktualizace krajské územně plánovací dokumentace (Ústecký kraj) - zakotvení koridoru na české straně.
- Listopad 2022: Představení dvou variant železničního tunelu (na území Německa) mezi Heidenau a českým dopravním uzlem Ústí nad Labem.
- Leden 2023: V roce 2023 byla zahájena realizace tzv: Dokončení katalogu infrastrukturních kritérií (na straně Německa).
- Červen 2024: V Ústeckém kraji byla schválená aktualizace Zásad územního rozvoje, jejímž předmětem bylo vymezení koridoru.
- Konec roku 2024: Dokončení předběžného plánování trasy a předložení preferované varianty německému Spolkovému sněmu.
- Konec roku 2024: Zahájení procesu EIA na CZ straně pro vybranou variantu.
- Po udělení stavebního povolení může být zahájena výstavba.
Proces autorizace ve dvou různých zemích
Na projektu úzce spolupracují odborníci z obou zemí, přičemž prováděné postupy odpovídají národním podmínkám.
Na začátku roku 2024 došlo k novelizaci českého stavebního zákona, která zkrátí povolovací řízení a přiblíží ho německému postupu.
Přeshraniční zadávání veřejných zakázek a uzavírání smluv
V prosinci 2019 uzavřely Správa železnic a DB InfraGO AG a DB Energie GmbH plánovací smlouvu o spolupráci v oblasti společného plánování nové trati Drážďany – Praha. Společná plánovací oblast vede od místa napojení v Heidenau přes srdce projektu, Krušnohorský tunel, až po místo vyústění z tunelu v oblasti českých Chabařovic.
V květnu 2020 a v revidované podobě na konci srpna 2020 bylo zveřejněno první společné výběrové řízení na vedení projektu mezi Heidenau a Ústím nad Labem. V lednu 2021 byla zakázka v rámci celoevropského zadávacího řízení přidělena nabídkovému konsorciu „Projektsteuerung NBS Dresden - Prag“ pod vedením společností Vössing Ingenieurgesellschaft mbH a Schüßler-Plan GmbH. Konsorcium několika kanceláří pod názvem INGENIEURGEMEINSCHAFT PA2 Erzgebirgstunnel se stalo hlavním projektantem pro fázi LPH 1-2 (pro Českou republiku v podrobnostech Dokumentace pro územní rozhodnutí). Metodika BIM byla použita z důvodu lepší transparentnosti a přístupnosti návrhu.
