středa, 15.10.2025
Vedení trasy VRT mezi Ústím nad Labem a státní hranicí: rozhodnutí podložené geologií
Správa železnic prověřovala varianty připravované vysokorychlostní trati navržené obcemi i projektanty a následně s maximální odbornou péčí zvolila trasu mezi Ústím nad Labem a státní hranicí.

Správa železnic prověřovala varianty připravované vysokorychlostní trati navržené obcemi i projektanty a následně s maximální odbornou péčí zvolila trasu mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Ve spolupráci s Českou geologickou službou (ČGS), která má více než 100 let zkušeností, využila 3D geologické modely i nové průzkumné vrty. Výsledky potvrzují oprávněnost zvoleného postupu a volbu řešení, které bude bezpečné a ekonomicky proveditelné.
Správa železnic při výběru trasy, a zejména Krušnohorského tunelu, vzala v úvahu všechny navrhované varianty vedení trasy a při jejich vyhodnocování postupovala systematicky. Nejprve byla shromážděna a vyhodnocena historická geologická data. ČGS již v roce 2020 spolu s německými kolegy sestavila koncepční 3D modely pro Krušnohorský a Středohorský tunel, a to na základě reinterpretace více než 21 000 archivních vrtů. Tyto modely ukázaly, že některé zvažované varianty procházejí územím s mimořádně složitými geologickými poměry, včetně starých těžebních výsypek, uhelných slojí a výrazných tektonických struktur.
Aby nebylo pochyb, následovalo ověření v terénu v podobě orientačního inženýrskogeologického průzkumu. Nové vrty byly doplněny geofyzikálními měřeními. Průzkum potvrdil, že v trase některých tunelových variant se nacházejí nekonsolidované výsypky, relikty uhelných slojí či napjatá hladina podzemní vody, která je často vysoce agresivní a mineralizovaná.
Pohled na vrtná jádra

Co to znamená pro stavbu? Ražba tunelů ve variantách Stradov a Český Újezd by představovala vysoká technická a bezpečnostní rizika – hrozily by propady, průsaky, nutnost rozsáhlých injektáží a sanací starých důlních děl. V některých úsecích by navíc prostředí tvořily objemově nestálé jíly s nepříznivými vlastnostmi a alterované vulkanické horniny, které neumožňují bezpečné nasazení TBM (tunelovací stroj). Realizace by tak vyžadovala neúměrné náklady i zásahy do životního prostředí.
Na základě shody mezi 3D geologickými modely a výsledky nových průzkumných prací byly proto tyto rizikové varianty opuštěny. Podrobnější průzkumy hlubokými vrty pokračují pouze v původní trase, která – stejně jako každé jiné řešení v tomto území – musí přejít přes krušnohorský zlom. V této původní variantě ale na krušnohorském zlomu již existují průzkumná data, která ukazují předběžné rozsahy a charakter zlomové zóny.
Modely i nové vrty se shodují, což Správě železnic potvrzuje správnost zvoleného postupu. Díky tomu Správa železnic volí bezpečnou a proveditelnou trasu, která co nejvíce respektuje místní podmínky i okolní prostředí.
Další informace naleznete na dresden-praha.eu. Zajímá vás cokoli ohledně vysokorychlostních tratí? Ptát se můžete na e-mailové adrese vrt@spravazeleznic.cz.
Pokud si chcete přečíst, jak IGP dopadl, můžete si stáhnout závěrečnou zprávu včetně všech příloh.
Závěrečná zpráva inženýrsko-geologického průzkumu: Ústí nad Labem – portál Krušnohorského tunelu
Přílohy inženýrsko-geologického průzkumu: Ústí nad Labem – portál Krušnohorského tunelu